Stolní tenis (anglicky: ping-pong), na Tchaj-wanu známý také jako kulečník (tj. „stolní tenis“ (zkráceně: table tennis), kantonsky hovorově jako pingpongová vlna, je hra, kterou hrají dva nebo více lidí. V mnoha částech světa čtyři hráči odpalují lehký míček tam a zpět na stole malou raketou (tj. pingpongovou pálkou) nebo odpalují míček na stolní tenis pingpongovou pálkou. Síťové stoly proti sobě soupeří. Lze hrát single nebo deblu, přičemž obě strany se odpalují, dokud jedna nemůže míček vrátit a druhá snadno skóruje. Mezi raketové sporty patří stolní tenis, badminton a tenis.

Tento sport vznikl ve viktoriánské Anglii jako společenská hra po večeři pro vyšší třídu[4][5]. Původně známý jako „stolní tenis“, dnes je také známý jako „halový tenis“ (indoor tennis). Stolní tenis vzkvétal v Evropě a Asii na počátku dvacátého století. Mezinárodní turnaj ve stolním tenisu se konal v Berlíně v Německu v roce 1926 a ve stejnou dobu byla založena Mezinárodní federace stolního tenisu. První mistrovství světa ve stolním tenisu otevřelo novou kapitolu v historii stolního tenisu a položilo základy pro budoucí mistrovství světa. Mistrovství světa ve stolním tenisu se konalo jednou ročně v letech 1926 až 1939. ITTF se rozhodla oddělit individuální a týmové soutěže počínaje 47. mistrovstvím světa ve stolním tenisu v roce 2003. Rakety, herní míčky a pravidla stolního tenisu se v průběhu let dramaticky změnily. Původní raketa byla mírně opracovaná dřevěná deska, která byla později potažena ovčí kůží. Později Evropané raketu potáhli gumovými částicemi. Raketu s hustou houbou vynalezli Japonci na začátku 50. let 20. století.

V létě roku 1988 byl stolní tenis poprvé oficiálně uznán jako olympijský sport.